Zajímavý článek hlavně z hlediska obsahu methylxantinů a polyfenolů u tří druhů čajovníků – Camellia irrawadiensis, Camellia sinensis var. sinensis a Camellia taliensis. U klasického čajovníku (C. sinensis var. sinensis) se zkoumal obsah složek u sedmi japonských kultivarů (Yabukita, Kanayamidori, Okumidori, Asanoka, Saemidori, Okuyutaka, Asatsuyu).
Abstrakt: Zkoumal se obsah polyfenolů u čajovníku druhu Camellia irrawadiensis, který je blízký druhu Camellia sinensis (pěstovaný čajovník). Nejvyšší zastoupení měl polyfenol ze skupiny ellagitaninů, který byl z listů C. irrawadiensis izolován. Jeho strukturní vzorec byl na základě spektrálních a chemických podkladů stanoven na 1,2-di-O-galloyl-4,6-O-(S)-hexahydroxydifenol-β-D-glukóza (2). Dále byly polyfenoly (katechiny, strictinin (1), sloučenina 2, theogallin a kyselina gallová) a dva methylxantiny (theobromin a kofein) rozpoznány metodou HPLC s detektorem s fotodiodovým polem a porovnány s obsahy u druhů C. sinensis a C. taliensis. Celkový obsah katechinů byl u C. irrawadiensis nižší, než u C. sinensis a C. taliensis. Obsah theobrominu byl u C. irrawadiensis vyšší, než u C. sinensis a C. taliensis. Obsah sloučeniny 2 v C. irrawadiensis tvořil 8.4% hmotnosti sušiny a tvořil přibližně 60% z detekovaných polyfenolů, zatímco u C. sinenis nebyla tato složka detekována vůbec a u C. taliensis tvoří dle jiné studie 2.4% hmotnosti sušiny (viz. tabulka).
Odkaz na PDF (anglicky):
https://www.jstage.jst.go.jp/article/cpb/57/11/57_11_1284/_pdf
Článek (anglicky):
Major_Polyphenol_and_Polyphenolic_Composition_C_irrawadiensisPřeklad:
Použité zkratky sloučenin:
- EGCg: epigallokatechin 3-O-gallát
- EGC: epigallokatechin
- ECg: epikatechin 3-O-gallát
- EC: epikatechin
- GCg: gallokatechin 3-O-gallát
- GC: gallokatechin
- Cg: katechin 3-O-gallát
- C: katechin
Zdroje:
1) Banerjee B., “Tea: Cultivation to Consumption,” Chap. 2, ed. by Willson K. C., Clifford M. N., Chapman & Hall, London, 1992, pp. 25— 51.
2) Hara Y., “Green Tea: Health Benefits and Applications,” CRC Press, New York, 2001.
3) Nonaka G., Sakai R., Nishioka I., Phytochemistry, 23, 1753—1755 (1984).
4) Nonaka G., Kawahara O., Nishioka I., Chem. Pharm. Bull., 31, 3906— 3914 (1983).
5) Hashimoto F., Nonaka G., Nishioka I., Chem. Pharm. Bull., 37, 77— 85 (1989).
6) Lakenbrink C., Engelhardt U. H., Wray V., J. Agric. Food Chem., 47, 4621—4624 (1999).
7) Roberts E. A. H., Myers M., J. Sci. Food Agric., 9, 701—705 (1958).
8) Stagg G. V., Swaine D., Phytochemistry, 10, 1671—1673 (1971).
9) Yao L., Jiang Y., Datta N., Singanusong R., Liu X., Duan J., Raymont K., Lisle A., Xu Y., Food Chem., 84, 253—263 (2004).
10) Nagata T., Sakai S., Phytochemistry, 24, 2271—2272 (1985).
11) Das D. N., Ghosh J. J., Bhattacharyya K. C., Guha L. B. C., Indian J. Appl. Chem., 28, 16—40 (1965).
12) Nagata T., Sakai S., Jpn. J. Breed., 34, 459—467 (1984).
13) Gao D.-F., Zhang Y.-J., Yang C.-R., Chen K.-K., Jiang H.-J., J. Agric. Food Chem., 56, 7517—7521 (2008).
14) Roberts E. A. H., Wight W., Wood D. J., New Phytol., 57, 211—225 (1958). 15) Fukuda T., Ito H., Yoshida T., Phytochemistry, 63, 795—801 (2003).
16) Tachibana H., Kubo T., Miyase T., Tanino S., Yoshimoto M., Sano M., Maeda-Yamamoto M., Yamada K., Biochem. Biophys. Res. Commun., 280, 53—60 (2001).
17) Tachibana H., Takahashi T., Kamimura A., Publication of Japanese Unexamined Patent Application No. 2004-91390.
18) Okuda T., Yoshida T., Hatano T., Koga T., Toh N., Kuriyama K., Tetrahedron Lett., 23, 3937—3940 (1982).
19) Yoshida T., Nakazawa T., Hatano T., Yang R.-C., Yang L.-L., Yen K.- Y., Okuda T., Phytochemistry, 37, 241—244 (1994).
20) Matsuzaki T., Hara Y., Nippon Nogeikagaku Kaishi, 59, 129—134 (1985).
21) Seto R., Nakamura H., Nanjo F., Hara Y., Biosci. Biotechnol. Biochem., 61, 1434—1439 (1997).